Všechno jednou končí.

Nic netrvá věčně. Konec příchází různě, někdy násilně, někdy přirozeně, jednou nenadále a občas pozvolna. Ale přijde pokaždé. Končí vztahy které se zdály být na věky, láska mizí nebo se mění v pouhé chtění něčeho, co už dávno není. Luxusní večírek končí šílenou kocovinou následující den. Dovolená přechází v neskutečný pracovní nával který je právě díky ní. V šálku výborné kávy zůstává jen temný lógr. Zaměstnanci najednou chtějí jiného zaměstnavatele.

Tak se s námi kdysi rozloučil Maxík a včera i Duchyna. Proč a jak je celkem nepodstatné, ale pro obě strany to bylo rozumné rozhodnutí. A když se něco povede, tak se to občas oslaví. A jak řekli, tak udělali. Ostatně, podívejte se sami na fotografie, případně na video..

Disclaimer: toto není návod pro ostatní zaměstnavatele aby se dohodli se svými zaměstnankyněmi na ukončení pracovního poměru, protože zdaleka né každá je schopna takovéhle rozlučky.

Tak ahoj přátelé. I tento článek má svůj konec. A navíc mě něco začíná.. dovolená.. takže vzhůru na Sicílii!