This is a Czech guy

Po navratu z drobneho vyletu do prirody bylo treba nechat vysusit mokre veci a dat spocinout nasim noham. Navic venku nebylo pocasi nic moc a tak jsme se rozhodli prespat v hotelu. Nase prvni noc. Pro me docela dlouha.

Protoze i dnes spime (uz treti noc) v hotelu tak muzu smele prohlasit, ze uroven zdejsiho ubytovani je na hodne vysoke pricce a kdejaky levny motel by se nemusel stydet ve spolecnosti evropskych vyhlasenych budov. Tak tomu bylo i tehdy. Perfektni a cisty pokoj a unimobunkach me vsak prilis nelakal a tak jsem vyrazil na pivo doufaje, ze to uvolni ztuhle svaly na nohou. Prvni bar byl muj.

Mistni pivo neni nic moc, ale neco clovek pit musi kdyz jsi jde vyrazit a tak jsem u nej zustal. Maji jich tu docela nepreberne mnozstvi a cena za necely pullitr je kolem 5 dolaru, coz neni zrovna malo. Ja mel ale docela stesti. Nejdriv jsem padl do oka nejakemu holandanovi (asi bludnemu) a tak me porad dokola zval a jeste me zasoboval balenymi cigaretami z praveho tabaku (mimochodem, na Novem Zelandu se prakticky vubec nekouri! A kdyz pisu vubec tak myslim vubec, cloveka s cigaretou hledate hoodne dlouho a to i v hospode kde se normalne kourit muze – to se mi na Zelandu hrozne libi).

Osazenstvo baru tvorilo asi 15 lidi kteri si pousteli hudbu z jukeboxu na plne pecky, popijeli a tancili. Neco jako u nas, jen mnohem vrelejsi, rekl bych. Presto jsem je tipoval na cestovatele z ruznych zemi – jak jsem se mylil.

Kdyz to obsluhu prestalo bavit tak zahalekali, ze je cas na zaviracku – bylo neco po jedne hodine. Mezitim se me nekolik lidi zeptalo odkud jsem a kdyz se dozvedeli ze z Cech tak to pro ne byla naprosta rarita a neustale vodili nejake svoje kamose a predstavovali mi je a ja jsem byl proste ten „czech guy“. Ani jsem se nenadal a dostal jsem pozvani na domaci party. ‚Today?‘ ptam se holky kterou tipuji na nejakou zemi v oblasti Karibiku, ‚NO, TONIGHT!‘ dostava se mi rezolutni odpovedi.

Hospody tady maji mily zvyk, ze ozralou skupinu lidi zavezou na vlastni naklady domu, takze za chvilku sedime v nejakem minivanu a sustime kamsi. Nemam u sebe ani mobil, ani fotak, nic, jen par dolaru a snazim se zoufale zapamatovat kam me vezou abych byl schopen vratit se zpet na motel. Nastesti to neni daleko a tak se nebojim, ze bych tu nekde zustal pres noc.

Party je fakt brutalni 🙂 stodola nebo garaz v jejimz rohu je modry policejni majak, dale stul s PC a Windows Media Playerem a kdo chce ten dela DJ. Repraky hir. Volume doprava, do zarazky. A samozrejme vsude plno piv ktere si tady muzete koupit v opravdovem mega baleni. Vetsinu casu travim venku kde porad dokola vysvetluji neco o Ceske Republice, jak totiz zjistuji, vsichni to byli domorodci (oni se tituluji KIWI) a pripada jim naprosto neuveritelne ze jsem z Cech a ze jsem zazil komunismus atd. Vetsina z nich se narodila tady a kupodivu nema moc poneti o zbylem svete. Ale kdo by se jim divil 🙂

Vypadl jsem asi po treti hodine, bylo to mile omrknout jak se bavi mistni. Bohuzel nejsem schopen napsat, kde presne to bylo, nejaka minivesnicka uprostred dlouhe cesty 🙂 proto asi tak malo turistu, nic tam nebylo..

Kaikoura je pristav kde jsme ted. Kdysi klidna rybarska vesnicka byla objevena turisty kteri zde pozoruji velryby a tak doslo k nevyhnutelnemu. Ano, jiste, Irska a kdovijaka jeste hospoda, supermarket, plno hotelu a ubytoven.. Zklatka moderni turisticke mesto.

Vecer v Irske hospode s Guinnessem byl prima, zejmena pozorovani mistnich, o pulnoci nebyli zpiti jako treba u nas, ale doslova a do pismene na plech, totalni srotace.

Zajimave je, ze kdyz po pulnoci opustite hospodu, uz se nesmite vratit. Ale uvnitr muzete parit jak chcete. Takze si tu svoji musite vybrat celkem brzo 🙂 I tady se potvrdilo to, ceho jsem si vsiml den predtim – neuveritelna vrelost vsech lidi kdy se s vami porad nekdo zdravi, podava ruku a neco vam vyklada (vetsinou nevite co, protoze kiwi anglictina je fakt tezka na porozumneni, nemluve o zvukove a alkoholove kulise).

No tak to je pro dnesek vsechno. Zitra se vracime na severni ostrov a jedeme pomalu do Aucklandu odkud poletime na Fiji.

Pa pa 🙂

This entry was posted in Nový Zéland a Fiji 2008. Bookmark the permalink.

One Response to This is a Czech guy

  1. deda says:

    JoJo, koukám že se chlastá všude, opravdu přesně tak, jak předpověděl jeden bolševickej náborovej filmeček povinného tipu „zýtra se bude …… všude“. Přeji pěkné cestování bez TSZUNAMY . Děda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.