Možná vás v tomto počasí také napadlo jít si zablbnout na strážák v Rumburku "po staru" tedy s bobami, podprdelníky, pekáči a podobným nářadíčkem. Jenže jaká kárka se na tento kopec hodí nejvíce?
Aby jste nebyli na kopci zklamaní tak jsem provedl takový malý test bobovacího náčiní a zjišťoval jsem, jestli je vhodné na Strážák (kopeček u Domu Dětí a Mládeže, Rumburk) či nikoliv. Výsledky jsou následující:
Klouzací talíř
Konstrukce talíře zajišťuje dobrou zábavu na sněhu, jelikož se můžete pevně držet dvou úchytů a talíř se pod vámi otáčí a tak si připadáte jak na kolotoči. Celé zařízení je stabilní a nemáte pocit, že z něho vypadnete. Bohužel však postrádá jakékoliv ovládání směru pohybu a vzhledem k tomu, že Strážný vrch je nejen z kopce ale navíc do šikma, tak jste odsouzeni k tomu, že neustále jezdíte na šikmo a končíte v příkopu. Klouzací talíř je tedy na Strážák prakticky nepoužitelný.
Kluzák (ježdítko, lopata)
Tento výrobek se jen stěží dá považovat za nějaký propracovaný kluzák, stabilita se na něm drží jen velmi těžko (všechny končetiny musíte udržovat ve vzduchu), zatáčení je navíc taky prakticky nemožné a tak výsledek je stejný jako v minulém případě – klouzák se na strážák rovněž nehodí.
Klasické boby
Konečně pořádná jízda – ano, boby prostě ani po letech nezklamou a poskytnou vám velikou zábavu při slušných rychlostech a navíc je můžete i řídit. Nepotřebujete k tomu nutně volant, dá se to pohodlně i za pomocí nohou, ovšem pak doporučuji lyžařské brýle, jelikož odlétavající sníh by vám mohl zkazit výhled. Jejich nevýhoda je (u některých modelů) v poměrně chatrné skořepině, která může po prolétnutí skokánkem dojít k újmě. I přesto se boby – zejména díky možnosti řízení – na strážák vyloženě hodí.
Vyztužený kluzák
Na závěr jsem si nechal hit tip. Je jím vyztužený klouzák, který spojuje výhody všech výše zmíněných produktů a navíc je mimořádně odolný a prakticky nezničitelný. Samozřejmě jej můžete i řídit a proto je velmi vhodný na použití na Strážáku v Rumburku.
Pevně věřím, že vám tento malý přehled pomůže v nelehkém rozhodování při koupi nového bobovacího náčiní. Samozřejmě nesmíme zapomínat na sáňky, ale to už je jiná kategorie.
Užijte si to jako my


Nevím, jestli se to ještě vyrábí (naposledy jsem natom jel v roce 1979), ale úplně nejlepší byl pytel od hnojiva CERERIT, balení 50kg. Max rychlost 50km/hod. Řídilo se to botama s tvrdou podrážkou. Nedej Bůh, aby tam bylo málo sněhu. Jak praví pan Pávek:“Bejt tam kámen, tak seš mrtvej! Ty! Hovado je chytřejší!“
Pingback: www.nacestach.net » Blog Archive » Lyžovaní v Rokytnici nad Jizerou