Dnešek byl pro mě balzám na nervy. Nejpohodovější den v Číně.

Našim cílem se stal Summer palace. Jde o velmi rozlehlý komplex rozkládající se podél velikého jezera.

 

Krásné staré budovy, nijak extra lidí (je pondělí..),

 

taneční a hudební představení, výborná čínská polévka u vody..

 

Mimochodem, hrdinou dne se stal Kudlis který neuvěřitelným výkonem dal s Macunkou na zádech asi 200 schodů protože k nejvyšší budově jsme došli cca 5 minut před zavíračkou. Bohužel neznal žádný kung-fu film typu 13. komnata Šaolinu, takže moje nóta “tak a teď si to dej ještě 10x” zůstala bez odezvy. No uvidíme zítra jak se pochlapí.

Prostě totální relax. Na místo jsme se dostali metrem - které je mimochodem v Pekingu perfektní. Čisté, rychlé a stojí jen 2 juany (něco přes 5 Kč) a to kamkoli. Zastávky jsou přehledně graficky zpracovány a vždy víte kde jste.

 

Pravda, trasa není ještě zcela dostavěna a museli jsme jet další 2 zastávky autobusem za juan, ale i to stálo za to. Odchytli jsme partu školaček které jeli tím směrem a ochotně nám poradily. Tedy za to, že se s nimi několikrát vyfotíme. Trochu jsem si vzpomněl na Indii

Jinak v celé Číně je angličtina opravdu problém. Je naprosto nezbytně nutné znát jména cílů v čínštině, nebo je mít alespoň vypsaná na papíře, jinak se prostě nechytáte. Existují šikovné příručky jako “taxi book” kde jsou nejčastější cíle vypsané v angličtině plus čínštině. Vřele všem návštěvníkům doporučuji.

Cestou domů jsme se stavili v olympijské části Pekingu. Fascinující.

Nádherná dlouhá a šíroká promenáda u které je několik stadionů. Člověk se opět musí zastavit nad jejich architekturou. Zcela unikátní zůstává rychlost staveb, které doslova rostou z vody. Hlavní příčinu vidím v tom, že mají k dispozici téměr neomezené lidské zdroje a tak se ani nedivím historkám tipu “tuhle silnici tu dávali před olympiádou do kupy, celou ji vybagrovali a položili nový asfalt .. za víkend”. Podotýkám, že silnice je od nevidim do nevidim, 4 pruhy. To je prostě nepochopitelné.

Zajímavé jsou jednoduché a zajímavé detaily, jako třeba osvětlení zeleně.

Bohužel se zrovna konal nějaký koncert (který vyvolával husí kůži i na tu dálku) a tak jsme se nemohli podívat dovnitř.

Důstojnou náplatí nám byla slavnost, která probíhala o kousek vedle a tak jsme si mohli shlédnout další místní lidové tance a poslechnout hypnotizující hudbu.

Zítra máme v plánu Čínskou zeď. Je mi jasné, že je povinnost ji navštívit, ale trochu se obávám přílišné masovosti celé akce, takže se nechám (doufám že příjemně) překvapit.

Tento článek byl publikován dne 29. 6. 2009 (Pondělí) v 6:53 pm v rubrice Čína 2009 a byl shlédnut 800x. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.