Poprvé na vodě - Berounka
Na Berounce se namakáte, ta je jak olej. Nějak tak mi někdo něco říkal. Nikdy v životě jsem na vodě nebyl a tak jsem jen pramálo tušil co se tím myslí. Asi že do ní lidi lejou zbytek toho co se nevsáklo do hranolek nebo když si mění filtry v motoru. I tak jsem ale jel. Kamionem na vodu, to jsem si prostě nemohl nechat ujít.
Jeli jsme kamionem (takovým menším), takže s sebou bylo dovoleno vzít všechno. Postele, stany, lavice, stoly. Zkrátka trochu přerostlejší výlet na horu Říp (bylo tady víc místa).
“Do prdele už tady dělám převozníka 30 let ale tohle jsem v životě neviděl!!” řval na nás chlápek u přívozu když Karel stavěl “to mám za 3 minuty” stan asi hodinu.
“Proč jsme si brali ty pádla, když to jede jaxvině?” ptá se někdo ve chvíli kdy zrovna nespí.
“Tohle projet je brnkačka”
“Jau, kurva mám naražený žebra” stěžuje si Bača po té, co to narve do křoví.
“Tenhle jez dá každej”
“Auu, jsem se pěkně odřel” povídá Bača po té, co vypadne z pálavy a ta ho vláčí po šutrech.
“Dám si ještě jedno pivo” řekl kdosi než upadl do komatu z přechlastání.
“Nemůžu najít svůj stan ale hoši, my vás tady všichni pozorujem a máte to tady dobře zmáknutý,” povídá navatý Pepa. “Dáš si čerstvě usmažený bramborák?” ptám se ho vzápětí. Jsou 2 hodiny ráno.
“Dal bych si pivo a rohlik,” říká neznámý vodák v podroušilém stavu prodavačce v kempu. Je 9 ráno. “Rohliky už nemáme”. Chvilka ticha a pak “Tak si dám dvě piva”.
A tak dále. Prostě veliký. A bylo toho dost. Od vesničky Chrást někam nad Bezděz, jelo to v pohodě přes 20 denně bez pádlování. Sluníčko svítilo. Super. Všude kempy a ožralí vodáci. Fakt paráda. Až na ty HOVADA.
Fotky najdete zde na rajčeti.