Máme tady - již tradiční - novoroční projev na www.nacestach.net

Právě jsem se rozhodl, že odhalím několik svojich myšlenek při balancování nad minulým rokem. Sednu si k notebooku, naliji si čistého (červeného z Dominikánské Republiky) vína a … vzbudí se Viktorka. Tak je to totiž vždycky. Takže klikám na “Uložit koncept” a jdu jí zkusit ještě uspat.

Hotovo

Viktorie. To nejkrásnější co mě v roce 2009 potkalo. Stalo se tak 27. 8. 2009 a od tohoto dne je můj život jiný. Velmi jiný. Nejde jen o změnu kolem mě, ale také uvnitř. Najednou cítím, že jsem tímto světem neproplul aniž bych tu po sobě zanechal nějaké hmatatelné stopy. A je to uklidňující pocit. Někdy ale také cítím velký dluh vůči tomu malému tvorečkovi, mám pocit úzkosti, že se jí třeba málo věnuji protože jsem měl prostě moc práce a jí je celkem jedno když spím kousek vedle, ona by mě chtěla vídat hlavně ve dne, což šlo dost těžko. I proto jsem si moc užil volno na konci roku, člověk se až diví co má doma

S výše uvedeným souvisí moje práce. V minulém roce jsem se prakticky úplně přestal věnovat ComTELu, to padlo na bedra Milana. Veškerý můj čas pohltil RCKING - internetový eshop s RC modely. Samozřejmě nás dost postihla krize, modely jsou koníček, nikoli zbytná věc. Přesto se podařilo zachovat mírně růstový trend a to hlavně díky expanzi na evropský trh. Udělal jsem spoustu chyb a naučil se spoustu nových věcí. Za pár dní letím do Číny podepsat kontrakt na výhradního dovozce jedné významné značky a na rok 2010 mám veliké plány. Tady mohu s klidným svědomím prohlásit, že tohle se mi prostě povedlo.

Rok 2009 byl pro mě taky rokem kola. Doslova jsem se na něm stal závislý. Najezdil jsem tisíce kilometrů, udělal si nový osobák (156 km za den), naučil jsem se (abych šetřil podvečerní čas pro rodinu) jezdit za tmy a v zimě. Odměnou se mi dostalo výrazné zvýšení kondice a snížení váhy (o více jak 20 kg). Díky kolečko.

Objevil jsem v sobě silnou touhu po přírodě. Miluju běžky v zimě, vyrazím velmi brzy ráno na místo kde ještě nikdo nebyl a někam běžkuji. Někdy se mi chce brečet štěstím, když vidím tu krásu kolem. To samé cítím na kole a dokonce jsem zjistil, že mě baví chodit i na pěší tůry - ze stejného důvodu - což mě nikdy nějak nebralo.

Musím se zastavit i u osobního života. Během roku jsem několikrát dostal důkaz přátelství od lidí od kterých bych to nečekal, naopak, občas jsem se v někom trochu zklamal. Bohužel stejný jsem byl i já a pár lidem jsem asi hodně ublížil, ani ne tak nevědomky jako spíš z neskutečné lehkovážnosti, kdy mi nedocházejí následky mojich činů, nebo ze sobeckých důvodů. Dnes je mi to líto, ale věci nejdou prostě vzít zpět.

Nevím čím to je, ale jak jsem starší a starší tak si hrozně vážím nákolnosti lidí okolo, jsem rád když mi dá někdo najevo že mě rád vidí nebo mě něčím mile překvapí. Je to prostě milé, velmi milé.

Snažil jsem se to celé napsat stručně, byť některá témata bych rád rozvedl - udělám to někdy příště v samostatném článku.

Na závěr bych chtěl všem, tedy i Tobě, milý čtenáři, nebo Tobě, milá čtenářko, poděkovat, za každou chvilku strávenou s tímto blogem, za každou chvilku strávenou se mnou, za každý úsměv mně věnovaný, za každé odpuštění mého hloupého chování k Tobě nebo k někomu jinému. Vážím si toho, i když to tak někdy nemusí vypadat. Svět by mohl být docela hezké místo a nemusíme kvůli tomu ani nikoho přibíjet za kříž. Děkuji přátelé a přeji skvělý nový rok 2010!

Mário

Tento článek byl publikován dne 2. 1. 2010 (Sobota) v 11:01 pm v rubrice Info a byl shlédnut 254x. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.