Jako již po léta, každoročně, odjel jsem do Lipníka n/Bečvou ne setkání přátel Lipníka,Rocku a Blues, jakož i ssebe navzájem. (podrobnosti na http://lipnicke.info/) Co se tam dělo a jak, no to je celkem jiná a veskrze neše soukromá záležitost. Chtěl bych zde podotknout jinou záležitost: Fenomen HELFŠTÝN /hrad/
Pokaždé, když navštívím Lipník, neopomenu (pokud síly stačí) vystoupat na hrad Helfštýn a projít ty ruiny. No rujny, to je právě to. Za posledních 25 let se z hromad šutráků zasorstlých křovím a několika očazených zdí pozvedl ku slávě HRAD hodný toho jména. Neumím a nebudu jmenovat ty, kteří na tom nesou hlavní zásluhu, vzpomínka, příslušně mému věku mlhavá, na jakési dobrovolníky z řad lesbiček – na folkové fesťáky a další akce není směrodatná. Dneska, a již několik let vládnou hradu KOVÁŘI, ne ti houboví, umělečtí a fakt šikovní. Každoroční mezinárodní setkání (simpozium?) přiláká tisíce diváků a zanechává své výrobky(některé) přímo v areálu a tím opět láká další a další návštěvníky. Lze jen doufat, že za pár let tu bude stát středověký hrad tak, jak asi vypadal ve 14. století. Opravdu to všechno stojí za shlédnutí.
jsem připraven tam kdykoliv vyrazit, výýýýleeeet!
Nenapadlo by mě, že někdo z kraje na druhém konci republiky, kde jsem zažil hodně hezkýho, bude takhle fajně psát o Lipníku, mém druhém téměřdomovu. Pokud si vpomínám, hodně práce na Helfštýně udělali ještě za totáče Brontosauři, jak je to dnes nevím, protože domov už je zase jinde a na Helfštýn chodí jiní.