Lyžování v Rokytnici nad Jizerou
Letos prý zima neměla být. Věřil jsem (bláhově) všem globálním oteplovačům a v půli prosince jsem se bál, jestli si v lednu vůbec zalyžuji. Zalyžoval a jak. Navíc jsem pokračoval v - dnes už tradici - sjíždějí Lysé hory na ježdíku.
Lepší počasí jsme si jen těžko mohli přát. Teploty pod nulou a přitom slunce které nás příjemně hřálo. Žádné prázdniny a tak byly všechny rokytnické svahy jen naše. Žádné čekání na vlek. Prostě super, ještě lepší lyžovačka než v listopadu na Kaprunu.
Rokytnice připravila pro lyžaře opět několik změn. Tak za prvé - když chcete parkovat zadarmo tak už nemůžete na horní parkoviště - tam se platí. Zdarma je jen nejnižší parkoviště číslo 4 (když parkujete přes noc, pokud ne, tak můžete zůstat stát i na trojce). Další změnou je to, že bez lyží nemůžete nasednout na první sedačkovou lanovku. Toto opatření mi docela vadilo (museli jsme si všichni nandat lyže, protože původně jsem chěli přejít z cílové stanice k chatě pěšky, je to na vrstevnici a jen o 100 metrů dál) a fakt jsem ho nepochopil. Jako “kompenzaci” nabízejí svezení bez lyží zdarma (údajně, stalo se nám, že někdo platil a někdo ne) deset minut před osmou a deset minut po šestnácté hodině. Druhá sedačková lanovka zůstala beze změny, takže vyjet před 16. hodinou jen s kluzákem v ruce nebyl žádný problém.
Tento rok jsem se také poprvé vypravil v této oblasti na běžky. Hloupé se mi zdálo to, že stopa je vyfrézovaná jen na jedné straně a tak musíte pořád ze stopy, pokud jedete vlevo. Bruslit se dalo ale občas nebyla trať dobře na tento způsob běžkování uhlazena. Také je nepříjemné, že se málo svezete po vrstevnicích a musíte překonávat dost veliké výškové rozdíly. Nicméně i tak stála krása přírody za to.
Celkově vzato za sebou máme všichni určitě super týden a já osobně se už těším za rok na viděnou 
Leden 23, 2009 v 8:05 pm
Jízda na ježdíku, mi přišla jako opravdu nejvíc adrenalinová zábava v mým životě. Nejsem úplně uživatelem hard core adroše, ale jako vždy jsem se nechal blbec ukecat.
No prostě pokud máte zájem si v třeba rozervat drahý zimní hadry při nekontrolovatelným 80m pádu po ujetý sjezdovce, rozšvihat se o cokoli co okolo sjezdovky stojí (stromy, plot, běžkaři), utavit o led podrážku svých výletních pohorek na polovinu a nebo si snad jen dát závod s lyžařem který jede o něco pomaleji než onen ježdík, jděte do toho. Doporučuji místo zimních bot přeskáče který něco vydržej, rukavice ze slévárny, helmu, oteplovačky z ´80tých let s gumou pod patu, ty nejlacinější lyžařský brejle z tý samý doby, nebo zalepit větrací otvory a pod helmu kuklu přez hubu a nos.
Jo a radši si před tím dojít na WC.
p.s. Ježdíka uvázat kolem pasu delším provázkem, bo když vám ujede, tak se nezastaví a delším pro to, aby vás neumlátil.
(-: ale byla to slušná sranda
Leden 24, 2009 v 3:30 pm
souhlasim naprosto s maxikem, paradni zazitek! a ten komentar je taky pecka, pri cteni jsem se nasmala:)
Leden 26, 2009 v 7:03 am
Já říkám: v příštích letech se z ježdíku stane hit, jako nedávno u snowboardu. Speciální ježdíky, boty, rukavice, hadry, celoobličejové helmy, atd. Kvalitní výbava ježdíkáře - min. 15 tisíc. Věřím také tomu, že se na něm zabije víc lidí než na prknech a lyžích dohromady. Jen utrpení činí z chlapců muže…
Leden 29, 2009 v 2:30 pm
Vypsaná Maxa vystilh opravdovou podstatu již zmíňeného nadčasového sportu, je fakt, že adrenalinovější zážitek ani nepamatuju. Nejvíc se mi na tom líbilo, když jsem asi ve stoosmdesátikilometrové rychlosti vypadl z ježdíku pod záminkou brznit, ni hovno, bezvládný tělo pokračovalo dál po sjezdofce, kosti praskaj, hadry se škubou…ale neva, po sto metrech to zastavilo a šup, znova…fak pecka.