Kruh proražen

Když jsem minule psal o začarovaných kruzích tak bylo jasné, že vše bude mnohem snazší ve chvíli, kdy ten kruh na jednom místě prorazíte. A už se stalo.

Začlo to bydlením. Prostě to zkoušíte tak dlouho, až se najde někdo, komu nevadí že nemáte spousty potvrzení a přesto je šťastný, že bude mít nájemce. Myslím, že hledat bydlení v Anglii jde nejsnáze přes portál Openrent, kde velmi často inzerují přímo majitelé domů. Takže to jsou také oni, s kým na prohlídce hovoříte a máte tak možnost se prezentovat bez prostředníka. To je velmi důležité.

Dále budete potřebovat získat tzv. NIN, nebo-li National Insurance number. K jeho získání stačí kontaktovat Jobcentre Plus (po telefonu), kde zodpovíte pár dotazů a dostanete termín schůzky (za pár týdnů, takže to řešte hned po příjezdu). Samotná schůzke je pak už úplně v pohodě. Krátký pohovor a je to. Pracovní úřad samozřejmě nemá důvod vám číslo nedat, jsou rádi, že vás budou mít v evidenci, než kdyby jste v Anglii chtěli dělat na černo. Což by mimochodem šlo dost těžko, to se tu prostě nenosí. Číslo je obvykle do deseti dnů zasláno poštou (můžete uvést adresu dle libosti, já použil svoji firemní adresu v Londýně a nikdo s tím neměl problém).

Dále tu je ta záležitost s účtem. To už je trochu složitější.

Nejprve jsem to řešil pro firmu. Podal jsem si online žádost u HSBC a čekal. A čekal. Týdny. Několikrát jsem tam volal, jednou po mě něco chtěli poslat emailem, ale celkem se nic nedělo. Po měsíci jsem toho měl tak akorád dost, takže jsem si zkusil zažádat u NatWest, kde to vypadalo že to bude v pohodě do doby, než zjistili, že budu obchodovat s cizinou. Prý s tím nemají zkušenosti a žádost mi zamítli. Následně jsem zjistil, že místní banky jsou až přehnaně opatrné a hrozně se bojí, že budete používat peníze z nějakých podivných zdrojů (čti: z ciziny). Člověk by čekal, že banka bude mít radost, když u ní chcete protočit třeba stovky miliónů, ale opak je pravdou. Pro zvýšení šance na otevření účtu v Anglii je právě lepší držet se při zemi a do žádosti uvádět nízká čísla, které nevzbuzují žádné otázky.

Nakonec jsem tedy znovu volal do HSBC. Nějaký týpek mi řekl, že mi tu žádost mezitím zrušili, ale neví proč. Tak se mě opět vyptal na spoustu věcí a za dva dny mi přišla zpráva, že účet je otevřen. Za pár dní jsem dostal debetní kartu a za dalších pár dní dokonce i kreditku s limitem 1000GBP, tak říkajíc na ksicht. Zajímavé je, že karty fungují, ale stále jsem nedostal „kalkulačku“ bez které se nedá přihlásit do bankovnictví. Takže účet mám, ale nejde se tam přihlásit. No, zatím volím vyčkávací taktiku.

U osobního účtu je to podobné. Už to asi není jako kdysi kdy stačilo nakráčet do banky a bylo hotovo. Nejprve musíte začít ignorovat „UK resident“ jako podmínku – obvykle to totiž znamená, že jste prostě fyzicky v UK zrovna teď. Ale budete muset nějak vyřešit dokázání své adresy, což může být problém (nájemní smlouva nebo dopis od operátora nestačí). Příšel jsem na metodu, která se mi zdá absolutně nejbezpečnější. Prostě kontaktujte znovu Jobcentre Plus (třeba i přes chat) a nechte si znovu zaslat své NIN, tentokrát tam, kde opravdu bydlíte. Tento dopis má cenu zlata. Příšel asi za týden, skočil jsem do banky (vybral jsem si TSB) kde mě dojednali schůzku a když jsem na ni za týden dorazil tak jsem měl účet do půl hodiny aktivovaný. Stačil pas a dopis s NIN. Neskutečně ochotná ženská vše vypsala, přímo na místě mi založila internetové bankovnictví a nahrála appku do mobilu a bylo to. Účty tu jsou zdarma, jak založení, tak správa, převody atd. Dokonce dostáváte i nějaký cashback (když třeba použijete 20x měsíčně svoji kartu tak vám připíšou na účet 5 liber odměnu, pokud máte dvě inkasa tak dalších 5 liber atd.). A zůstatek vám úročí 3%.

Tak, to byly základní věci, které člověk musí udělat, když se stěhuje do Anglie.

This entry was posted in Info. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.