Jaká je Dubaj?

Plním svůj slib a jsem tu s krátkým článkem o bájné, tajemné, krásné i zatracované Dubaji.

Dubaj má dvě tváře. Jednu tu, kterou ukazuje, řekl bych, že to je v podstatě make-up, a pak tu pravou, která je schována pod jeho silnou vrstvou.

Make-up je vytvářen cílenou a řekl bych, že velmi dobře organizovanou, propagandou o tom, jak je Dubaj moderní metropole otevřená každému. Aniž si to uvědomíte, vidíte to na každém kroku. Začne to už v letadle, kde vám pustí reklamní klip po jehož shlédnutí máte pocit, že není lepší místo na zemi. Všude vidíte slova „paradise“, „shopping“, „warmly welcome“, všude vidíte rozesmáté tváře, prezentovány jsou jestě nedostavěné monstrózní bilion-dolarové projekty „the palm“ a „world“ ve svých grafických návrzích. Bez problémů jsou k dostání dobré turistické mapy, ulice jsou popsány latinkou, noviny v angličtině. Pro snažší pohyb po městě můžete využít snadno dostupných a levných autobusů a staví se metro.

Když však přijde večer a make-up je třeba smýt, objeví se pravá, neupravená tvář, která je místy plná hlubokých vrypů po vymačkaných beďarech.

Jak jsem popisoval už ve svém minulém článku, bombu dostanete hned na letišti, pokud nejste člověk, kterému je jedno kde ho ubytují a za kolik. Totální neochota a arogance, nefungující platební terminály na kreditní karty. Ale pryč z letiště. Ale jak? Autobusy které tu sice jsou, nefungují pokaždé tak, jak očekáváte. Trasu 401 jezdí 402 nebo opačně, bez logiky. Ve městě zjistíte, že na hezky zpracované jízdní řády se také často nemůžete spolehnout, protože autobusy jezdí v jiné časy a často i jiné trasy. V autobusech v Dubaji jezdí jen nuzáci a lůza. Každý normální obyvatel Dubaje má auto. Samozřejmě veliké auto. Takže kamkoliv jedete, připravte se že to bude na dlouho. Ulice jsou totálně ucpané, ale pekelně. Ostatně mít vlastní auto je nutnost, protože řidiči autobusů jezdí jak když mají schýzu, systém brzda-plyn dovedli k dokonalosti, hůř už to opravdu snad ani nejde a jízda MHD je tak maximálně nepohodlná. A tak se vznáší otázka nad dalším mega projektem Dubajského metra které bude jezdit samo, bez řidiče. Ta otázka zní, jestli nebude jezdit úplně samo. Bez řidiče, ale i bez lidí. Až na pár linek jsou totiž autobusy nenaplňené, obyvatelé Dubaje mají vlastní auta (cena za benzín je opravdu nemusí trápit) nebo hojně jezdí taxiky. Zase pozlátko.

Co však nemůže zůstat nepovšimnuto je pošlapávání práv žen. Ženy totiž donedávna vůbec nesměly jezdit MHD, zřejmě však ve snaze ukázat se před světem jim to bylo dovoleno, ale jak je v Dubaji zvykem, vše má své ale. To ale tkví v tom, že třeba v autobusech mají ženy vyhraženy jen několik předních sedaček a pokud jsou plné, mají smůlu. Řidič je nevezme. Ani na stojáka.

Když se chce jít žena koupat v moři tak může jen v určité dny, max. 2x týdně. Pravda, u cizinek se tolerují vyjímky, ale co ty místní, že..

Nicméně Dubaji nelze upřít, že je krásná a má svoje kouzlo. Má nádherné moře, které snese srovnání s Karibikem. Není ani tak drahá jak si lidé asi myslí, pravda, bydlet za stovku nebudete, ale to pětikilo se dá unést a jídlo je často levnější než u nás. Kupřikladu obrovská porce špičkového skopového s chlebem, polévkou a salátem vás vyjde na 80 Kč. Jen to pivo si budete muset odpustit. Ale za ten zážitek to stojí.

Dubaj je taky – a možná hlavně – nákupním centrem. Cokoliv si zamanete tady seženete. Veškerou elektroniku (třeba i iPhone), zlato, hodinky, cetky, oblečení.. všechno. A většinu z toho za pohádkově nízké ceny, jedny z nejnižších na světě. Dubaj je na to pyšná a tak třeba to, že nový iPod lze sehnat v Hongkongu a v Singapuru o pár dolarů levněji než v Dubaji je námět na celostránkový článek v novinách. Co však trochu kazí radost je to, že pokud nenakupujete v obchodních domech tak se musíte připravit na dlouhé smlouvání, než si vybojujete svou cenu, což také znamená, že se od vás vyžaduje, aby jste se v daném oboru vyznali a věděli, co je výhodné a co ne.

Tak shrnutí? Dubaj ano či ne? Ano, určitě ano. Rád se tam vrátím.

This entry was posted in Thajsko - Dubaj 2007. Bookmark the permalink.

2 Responses to Jaká je Dubaj?

  1. Honza says:

    docela dobrej clanek 🙂 ja tu sem ted na 14 dni a od prosince nastupuju „natrvalo“ do prace …. Co sem zatim zaznamenal tak myslim ze mistni zeny nejsou rozhodne utlacovany v autobusech protoze s nima proste asi nejezdej 🙂 populace mistnich obyvatel je max 10% zbytek jsou cizinci v DBX pracujici coz se da velice dobre zaznamenat v nakupnich strediscich. Lokalove se myslim nemaj vubec spatne, nariklad ten kdo pracuje ve statni instituci (vetsina lokalu) dostane 70% naviseni platu pro pristi rok 🙂 neco takovyho by se u nas asi nemohlo stat 🙂
    Bidne natom sou asi delnici z indie ktery sou asi jediny ktery jezdij tema busama a spej na stavbach. Jelikoz se tu pracuje na stavbach 24 hodin tak je potkavam vetsinou vecer vsude na silnicich kdyz stopujou busy. Zbytek spi na stavbach a vsude mozne. Ubytovani je tu silene drahy za studio (jedna mistnost s kuchynskou linkou a posteli) se tu platilo v roce 2005 50000 dhs (cca 250tis Kc rok) ted uz to je 70tis Dhs (350000,-/rok – oblast Marina, The Greens, atd.) no a dal bych moh asi pokracovat …. par lidi z CR tu je a moc si nestezujou 🙂 takze to tu zas tak spatny si nebude ….
    Akorat v lete je tu prej nesnesitelny vedro cca 50 stupnu takze nejlepsi je to tu ted v zime.
    Uzijte si cestovani a zatim zdar.
    Honza.

  2. Pavla says:

    Docela zvlaštní pohled…v Dubaji jsem byla několikrát a většina lidí v autobusech byli opravdu dělníci. Byli sice špinaví, ale to od 24 hodinové práce na stavbách několika desítek mrakodrapů podél pobřeží a jiného…a jako nuzáci nebo lůza mi opravdu nepřipadali. No a s tou propagandou, to samé uvidíte v letadle a v reklamních šotech na cestě do kteréholi exotické země, například kdekoli v Malajsii nebo Indonesii. Prostě jen chtějí prodat, co mají, tak jako všichni.
    Mějte se

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.