Volby naposled
October 27, 2008 v 7:49 pmTak to máme za sebou. Naštěstí nebo bohužel?
Tak to máme za sebou. Naštěstí nebo bohužel?
Jel jsem tuhle do Prahy a všiml jsem si, že naše silnice jsou oblepeny billboardy zaměřenými na řidiče - jejich motivem je heslo Nemyslíš… zaplatíš. Na grafice je kupř. řidič jak telefonuje za jízdy atd. Vláda (potažmo ministerstvo dopravy) nám tím říká, že pokud nebudeme myslet za zákony, tak za to zaplatíme. Vlastně nám tedy vyhrožuje. Je to správná cesta na zlepšení situace na silnicích? Určitě ne, přečtěte si proč.
Jsem smutný z “čechů”. Jak můžou tak rychle zapomenout? Když byla u moci ČSSD tak národ volal po změně a vyhrála ODS se svým programem. Lidé si ji zvolili kvůli jejímu programu. Oni ten program plní (v což jsem ani nedoufal při tam těsné většině v poslanecké sněmovně) a za dva roky kdy mohou dostat vysvědčení je národ smete. Paradox nebo hloupost voličů? Bohužel spíš to druhé. Sám si nepamatuji kdy měl někdo takovou odvahu že plnil svůj program (no asi ještě Klaus se svým slavným “utahováním opasků”) i přes jeho nepopulárnost.
Tak nám to dnes ve 14. hodin začne. Půjdeme k urnám. Naštěstí né těm pohřebním. (more…)
Občas slýchám názory hospodských odborníků o tom, jak jedna z našich prvních vlád (tedy Klausovská) může za totální rozkradení České republiky díky vynálezu zvaném “kupónová privatizace”. Narazi jsem dnes na článek, který můj názor vyjádří snad lépe, než má slova. Pokud se zajímáte o tuto problematiku tak jej doporučuji k přečtení.
Dívám se právě na rozhovor s Janou Juřenčákovou na ČT1 která si stěžuje, že někdy v jednu v noci jí přišla výhružná SMS v souvislosti s tím, že chce volit Václava Klause. To mě nechalo celkem klidným, co mě však zaujalo je to, že se jí Jakub Železný optal, jestli je pravda, že se včera setkala s Václavem Klausem, jak se to povídá v kuloárech. Odpověď přinesla jedno velmi zajímavé zjištění.
Sleduji právě na ČT 1 dokument z roku 1968 který je o osudových osmičkách dějin našeho státu. Osobně to považuji spíše za legraci, ale možná není na škodu si dějiny zrekapituovat.
Jiří Paroubek sice nemá žádné peníze, alepoň dle výpočtu investigativních novinářů. Zato si připsal některé další úspěchy:
• Bermudský trojůhelník byl původně Bermudský čtverec, to bylo předtím, než mu Jiří Paroubek ukopl jeden roh.
• Bin Ládin se ve skutečnosti neschovává před americkou armádou, ale před Jiřím Paroubkem.
• Byl objasněn způsob vzniku hurikánů - Jiří Paroubek si také občas potřebuje kýchnout.
• Byl překonán rychlostní rekord automobilů. Neznámý pražský důchodce nemohl nastartovat svého Favorita a proto požádal kolem procházejícího Jiřího Paroubka, zda by ho neroztlačil.
• Bůh chtěl stvořit zemi. Jiří Paroubek řekl: “Můžeš.”
(Praha, 17. srpna 2007) Samozřejmě, že únik věty, že „Paroubek se …“ není žádnou náhodou. Na neschopnost v této věci nevěřím. Musím čelit neustálému tlaku, který má zesměšňovat, karikovat, urážet a jinak špinit předsedu ČSSD, prakticky ať je jím kdokoliv.
Lidé, kteří toto dělají si mohou podat ruce s autory hesla „Paroubek je horší než komunisté“ Je mi jich líto, jejich mysl je potemnělá.
Očekávám že, se omluví alespoň české veřejnosti, já omluvu od těchto lidí nechci.
Jiří Paroubek
předseda ČSSD
A já zase očekávám, že Paroubek už vysmahne z naší politické scény, nebo se snad už taky poseru.
Marian Matys
občan ČR
Bylo nebylo.. Vlastně bylo. Kdysi dávno měl stát silný vliv na velikou firmu, která podnikala v “jeho” zemi. Dodával jí prostor, relativně kvalitní zaměstnance a třeba i daňové úlevy. Za všechnu tuto pomoc však vyžadoval něco zpět. Sociální chování k zaměstnancům dané firmy. To byla síla socialistů, něco dali a něco za to žádali, prostřednictvím státních pák jako jsou zákony nebo prostřednictvím daňových úlev. Pak ale přišla slečna globalizace. A tím vše skončilo.
Přijde mi to jako jedna z největších událostí za poslední dobu a přesto se o ní skoro vůbec nemluví. Topolánkova, mnohými lidmi nazývaná “euroskeptická” vláda vyjednala, že po letošním Silvestru vstupujeme do tzn. Schengenského prostoru, tzn., že volný pohyb lidí po EU bude pro nás konečně opravdu volný, ne jen “jako” jak tomu je dosud. Pravda, neznamená to ještě, že jsme konečně rovnoprávní členi EU, protože tady pořád zůstávají omezení pro práce chtivé, ale i tak je to velmi, velmi významný krok kupředu. ČR dokázala, že si umí prosadit svoje národní zájmy i na poli, kde léta vládnou veliké státy jako Německo, Francie atd, zkrátka “staří mazáci EU”. A tak děkuji Topolánku, díky moc, nemohu se dočkat, až přejedu ty pitomý hranice bez zastavení. 1. 1. 2008. A co na tom, že v ulicích bude až 5x vyšší pravděpodobnost, že mě zastaví policie, protože od toho dne bude na silnicích mnohem víc celníků v terénu.