Zimu mám rád, tedy pokud je bílá. Pak ať trvá klidně půl roku. Ale když jen prší a je chladno, tak to není zrovna můj šálek kávy. Tyto ponuré dny je pak potřeba proložit několika návštěvami v řekněme zajímavějších klimatických podmínkách. Jednou z nich je jih Španělska, kde je prakticky pořád teplo. 22 stupňů vzduch a 20 stupňů voda koncem listopadu. Není to nádherná představa?

Otevřete oči a nad vámi modré nebe. Sluneční paprsky příjemně hřejí a v dálce slyšíte a cítíte moře. Je ráno, 1. prosince 2007 a vy se spokojeně soukáte ze svého spacáku. Pohled utkví na prázdné lahvi od vína. V puse cítíte jeho pachuť. Nezdá se vám to? Je opravdu prvního prosince? Ano je. Vítejte ve Španělsku v oblasti kolem Gibraltaru.

Jak už to tak bývá, začalo to celkem nevinně, vlastně téměř náhodným pohledem na nabídku německých CK. Pak už jen zbývalo zaplatit vynikající cenu a těšit se na 5 krásných dný v teploučku ve společnosti auta které bylo v ceně. Leť a řiď, riď jako řiď, ne jako řiť. Však víte.

Původně jsme měli letět jen s Renatkou, ale nějak jsem se zmínit i Brabčákovi a ten po té, co přesvědčil svoji manželku zakoupil vstupenky na tento čundr taky a to zároveň i pro své dvě rozverné dcerušky. Těšil jsem se převelice na tuto taškařici a né nadarmo.

 Tak než si prohlídnete fotky, jen pár bodů

Teplota  byla ve španělsku více než přívětivá, kromě první noci kdy jsme spali v hostelu (mimochodem, jednohvězdičkový hostel byl tak špičkově zařízený, že osobně bych to pasoval spíše na 3+ hvězdčkový hotel) jinak jsme spali normálně venku a krom té noci u Grenady, což je základní místo pro cesty do Sierra Nevada, to bylo naprosto v pohodě. Jak říkám, kromě té jedné noci, kdy jsem totálně promrzl ve svém průsvitném cyklistickém spacáku, načež o mě Brabčák prohlásil, že jsem právě prodělal vysokohorský výcvik. Ceny za kempy se pohybují kome 5 euro / osoba a to samé za stan/auto, hostel byl 45 euro za pokoj, což bylo dost, ale vzhledem k tomu, že to bylo kousek od přechodu na Gibraltar se to dalo pochopit. Poslední noc jsme spali přímo na veřejné pláži, resp. na místě, které jsme našli naprostou náhodou a bylo skvělé. Projíždějící Policie neměla dokonce nic proti.

Gibraltar - Anglie byl můj dávný sen a teď jsem si ho konečně splnil. A moje očekávání bylo nejen naplňeno, ale i překonáno. Naprosto úžasný den na krásném místě ve společnosti neuvěřitelného množství opic se kterými se užila nevídaná legrace ovšem za cenu pokousání Natálky (rodičům se nelíbilo, že mláďátko si ji oblíbilo pravděpodobně víc jak vlastní ), což ale přineslo zkušenost s naprosto perfektním přístupem zdravotníka, který jí to celé pečlivě ošetřil v úsměvné atmosféře. Nemohl jsem si nevzpomenout na “ochotu” našich doktorů v případě, že si za něco můžete sami (opic na Gibraltaru se nesmíte dotýkat ani je krmit a to pod pokutou až 5000 liber). Jinak na Gibraltaru je zajímavé a zábavné zejména to, že patří Anglii. Takže tam jdete přes hraniční přechod, který je navíc tvořen letišťem, takže pokud přistává nebo vzlétá letadlo, tak se do země nedostanete . Hned po příchodu vidíte typické červené budky a double-deckery, platí se tam v librách atd. Je to vůbec zajímavé místo. Ze Španělska jste za chvilku v Anglii a když chcete tak z Anglie můžete být za chvilku v Maroku

Natálka a Šarlota se neustále nevědomky staraly o zábavu celé naší skupiny. Ostatně představte si první telefonát mamince, která jen nerada svolila k tomuto výletu do Španělska: “mami, my jsme dneska byli v Anglii a tam mě pokousala opice a musel mi to doktor ošetřovat a teď večer nás Marián učil řídit auto a chytla nás policie, jo a zítra možná pojedeme do Afriky”. Stačí, ne

Jede šrot, jede šrot. Naším dopravním prostředkem byl Ford Fiesta, ovšem ta moje toho už měla si hodně za sebou, přestože na tachometru bylo nízkých 27 tis km. Víc jak 130 se s tim jet nedalo, protože od této rychlosti to připomínalo loď na rozbouřeném moři která se má každou chvilku rozsypat na tisíc kousků. Ale i tak nám prokázalo medvědí službu, 800 km v mých rukách nebyla žádná slast.

Navštívená místa která stojí za zmínku:
Ronda - vyhlášené místo s corridou, dnes však už ale bez býků. Nádherná stavba, úžasné muzeum střelných zbraní a kultu toreadorů a především zcela fascinující most přes mega hluboké údolí.
Granada - hlavní město provincie Andalusia, které jsme si sice pořádně neprohlédli, ale za to jsme z něj vyrazili do hor Sierra Nevada, kde to bylo fascinující. Sluníčko pražilo a lidé blbli na bobech, lyžích.. Všechno si tam můžete velmi snadno půjčit, takže se stačí rozhodnout - jestli se za hodinu chcete válet u moře nebo lyžovat. Dokonalý!!! Ale třítisícovka opět nepadla, zase málo času.. Tak jen něco přes 2500 m. n. m.
Malaga není zajímavá ničím extra, snad jen ty obrovské mušle na pláži a blízkost letiště

Takže pokud nevíte co s volným časem, teď v prosinci (což bohužel není můj případ) tak vezměte 120 euro na osobu a leťe na 14 dní do Malagy. Ta cena je reálná, i tuto nabídku jsem viděl. A opravdu stojí za to!

Fotky máte tady. Užijte si tu náladu tak jako my.

Tento článek byl publikován dne 8. 12. 2007 (Sobota) v 3:23 pm v rubrice Španělsko 2007 a byl shlédnut 2,396x. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.