Chiang Mail – Doi Suthep – prales

Tak mame za sebou dalsi skvely den v Thajsku. Slunicko nam sviti, vzduch je svezi, jidlo vynikajici a uz jsme si zvykli na to, ze platime 50 – 60 Kc za vsechny. A jidlem jsem zacal i dnesni den. A ne ledasjakym. Vcera na trhu jsem potkal nejake ty smazene brouky a svaby a housenky a tak mi to nedalo a vrazil jsem do stankarky 12 Kc a koupil si mix vsehoCHUTI. Byl jsem vsak prilis nacpan na to, abych to pozrel hned vecer a tak jsem si to nechal k snidani. Napad za vsechny prachy..

Pres nacelnikovo „ja se pobleju, ani mi to neukazuj“ a Vitovo „do toho nejdu“ jsem sesbiral veskerou odvahu a pozrel. Nejprve jen tak lehounce, housencicku, pak priselo na radu nekolik normalnich brouku a vrcholem meho cisla bylo snedeni konipasa. Ten mi nakonec chutnal nejvic, prijemne to chroupalo, jako nejake bramburky. Ale uznejte, ze snidat bramburky neni zrovna moc vhodne

Po tomto pekenem zacatku jsme vyrazili do mesta zapujcit si nejake ty dabelske masiny, coz se nam podarilo, cena opet 100 Kc na den, cize bereme 3 a razime do hor omrknout nejuctivanejsi chram v severnim Thajsku Wat Phra That Doi Suthep jenz se nachazi v prilehlem Doi Suthep. Paradni misto, jen Chiang Mai je trochu v oparu a tak se bombasticky vylet nekona. Mirime vyse do vesnice Hmongu, kmene, ktery prisel z Barmy a je prosluly pestovanim maku na vyrobu opia a take pasovanim drahych kamenu. Netrva dlouho a uz se vmisime mezi mistni a jsou nam nabizeny ruzne drahokamy, diamanty a posleze samozrejme marihuana, opium atd., pricemz se nam zanedlouho dostane i vysvetleni, jak se to cele pestuje a sklizi, vcetne nazornych ukazek. Parada.

——-

Horske kmeny v Thajsku
V součastné době žije v severním Thajsku šest hlavních kmenů. Jsou to Hmongové, Yaové, Lahuové, Lisuové, Akhové a Karenové. Jazykově se nejpočetnější kmeny dělí do tří skupin: tibetomyanmarské (Lisu, Lahu, Akha), austrothajské (Hmong, Mien) a karenské (Karen a Kayah). Samozřejmě zde existuje další řada různých kmenových podskupin. Každý kmen mluví svým vlastním jazykem, má svůj kroj, náboženství, styl života i představu o světě. Kmeny žijí ve vesnici, v jejímž čele stojí starosta. Většina kmenů je polonomádského původu a během posledních 200 let sem přišli z Číny, Tibetu, Laosu a Barmy

——–

Je cas se rozloucit a pokracovat. Nahoru samozrejme. Asfaltka nam prijde uz celkem nudna a vstupne do parku odmitame uhradit a to presto, ze nam jedna prodejkyne listku nabizi, ze nam tam nasteluje slevu a budeme platit studentske vsupne 200 bathu, misto silenych 400. Zvedame tedy zavoru a asfaltka konci. Zacina peklo dzungle. Fichtl nechape. Svihame po rozbite lesni ceste a postupne navstevujeme plantaz kde se pestuje kava, vesnici nejakych pomatencu, vmisime se do nejake internatni zemedelske skoly a nakonec si davame „cross country“ pri sjezdu zpet, nejlepe bych to pojmenoval kdy budu citovat Vitu, jenz zvolal „to je advencr“. Mazec.

Po navratu do Chiang Mai davame polevku na ktere jsme jiz zcela zavisli a vyzadujeme ji nekolikrat denne, pak prozkoumavame nocni bazar, ktery prekvapive zavira neco kolem pate, kupujeme nejake hadry a nakonec momentalne cekame, az pracka na mince vypere nasich 9 kg hadru.

Jo a fotky, dnes myslim obzvlaste povedene, mate tady

Jak prohlasil Vita: tady jsem zjistil, ze lidi jsou schopny sezrat uplne vsechno.