Tak to přišlo. Návštěva jedné z nejulítlejších staveb světa. Velké Čínské Zdi v Badalingu.

(more…)

Dnešek byl pro mě balzám na nervy. Nejpohodovější den v Číně.

(more…)

V Pekingu je teď něco po osmé ráno a něco přes třicet stupňů. Kudlis s Hadem jeli po 6. hodině ráno na kolo, Macunka spí na gauči metr od prosklené stěny s výhledem na okolní mrakodrapy a ani se moc neroztahuje. Boris je zavřený v pracovně kde testuje rozložený gauč. No a já? Popíjím čínský čaj a jdu trochu pracovat. Ale ještě předtím něco spísnu pro čtenáře tohoto občasníku.

(more…)

Kluci jeli na výlet. Vláčkem do Suzhou. Za sedmdesát kaček sto kiláků, rychlost kolem 230 Km/h.

(more…)

Pri pristani v Sanghaii jsem mel pocit, ze lidstvo konecne osidlilo Mesic, ze se pilot toho ultramoderniho Airbusu a330 trochu spletl a vzal to rovnou na zakladnu na Slunecnim mori.

(more…)

Vcera jsme si moc nepochutnali na posledni veceri v Tagbilaranu, servirovala nam ji s usmevem pani na obrazku primo v pristavu, ale to nestacilo.

Rano jsme preletli do Manily, let. spolecnost Cebu Pacific si uctovala 800 Kc a za hodku a ctvrt jsme byli na miste. Pak taxik odmavnuty na ulici za 55 peso k nejblizsimu metru a tim pak za 15 peso do stredu ‘levneho’ ubytovani a jidla. Obed v korejske restauraci byl super, ale levna vecere v Robinsons plaza take.

Tak dobrou a zitra vyrazime home.

Panglao je takove predmesti mesta Tagbilaran - spojeni je realizovano 2 mosty. Projeli jsme si to tu na motorkach a je tu fajn. Krasna White Beach je bohuzel mimo nase cenove pozadavky a tak jsme zakotvili na Alona Beach. More ju neni nic extra ale ubytovani v Lost Horizon je proste spickove. Pravda, 300 Kc na osobu je dost, ale mame slusny pokoj s klima, wifi po celem arealu, bazen a vecer tu delaji fantasticke BBQ ke kteremu serviruju rum + kola za 14 Kc.

Trochu nas prekvapilo kolik tu je turistu, podle pruvodce na Bohol skoro nikdo nejezdi, ale tady to tak nevypada, spis naopak. Velikou zasluhu na tom maji potapeci, pocet dive center je ohromujici, stejne tak lodi parkujicich na mori. Ja se vsak potapet uz nechci, prijde mi to more celkem ‘zakalene’ planktonem. I kdyz trochu me lakaji delfini ktere tu je pry mozno zahlednout mezi sestou a osmou hodinou ranni.

Slunicko pali.. dalsi den v raji..

Moznosti cestovani jsou na Filipinach (ostatne jako v cele Asii) temer nevycerpatelne. Dominuji tu predevsim tzv. tricycles, coz je motorka se sajtkou kam se nasklada az 10 (bezne vsak 6) lidi. Tento prostredek je vhodny na kratsi cesty, ucastnici zazitku se skladaji na jizdne, nebo si muzete cele vozitko najmout. Cena se pohybuje kolem 10 peso (4 Kc) za osobu.

Ve mestech jezdi tzv. jeepney. Je to vlastne koncept starych vojenskych nakladaku, ktere se do dnes kopiruji, velmi dukladne se vysperkuji a vytuni svetly a jede se. Sedu se vzadu na lavicich, jizdne je tak za 7 peso (necele 3 Kc).

Dal tu samozrejme jezdi mikrobusy a velike autobusy jenz dokola krizuji ostrov.

Velmi zajimave je, ze vsechny dopravni prostredky vypadaji na jednotlivych ostrovech ruzne, nejen barvy ale i jejich stavba. Je to pastva pro oci.

Jinak na fotce je nas dnesni prejezd na ostrov Panglao. Sedeli jsme na strese mikrobusu. Celkem dobry vyhled, ale nic pro zavratare

A vsude se jezdi POMALU!

Ostrov Bohol je znamy diky zajimavemu prirodnimu utvaru - cokoladovym horam. Pujcili jsme si motorky a jeli to omrknout. Opravdu to stalo za videni - zvlastni kopce vysupujici z niceho mi sice cokoladove nepripadaly, ale to nic neubralo jejich kouzlu.

Dalsi objev byl u mistni reky kde pluji all you can eat bufety. Date 250 pesos a muzete behem vyhlidkove jizdy snist cokoli. Hezky napad.

Taky prselo. No, pokud se to tak da nazvat. Brutalni prutrz mracen, nekoncici priliv vody neni pro motorkare to prave orechove. Skovka u silnice s mistnimi zemedelci byla super, ale domu daleko, tma na obzoru.. slovni spojeni ‘nice trip’ vyvolalo v pujcovne vlnu smichu pri pohledu na ty dve zmokle slepice.. nebo spis dva zmokle kohouty.. ani boty goretex to neustaly

Jedna z nejzajimavejsich veci na cestovani je moznost pujcit si motorku a vydat se kam libo. A tak se to dnes i stalo. Jeli jsme omrknout ryzove terasy Batan Batang, nasli jsme to s trochou obtizi protoze mnoho km jungli nebylo uplne snadnych, ale podarilo se. Pak jeste navsteva vodopadu (moc lidi a tak bez koupani) a nakonec zcela ale ne uplne nebila White beach. Jinak se zase ukazal neuveritelny pristup Filipincu ke vsemu. Motorka stala 100 Kc a pani ani nechtela videt zadny, ZADNY doklad, pas, rp, NIC! A jeste mi zadara pujcila luxusni slunecni bryle Jsou fakt neuveritelni, vzdyt jen za cestu do hotelu jsem byl pozvan jednou skupinkou mistnich na 2 pivka a druhou pak na 2 panaky. Jen tak. Pokecat o zivote, kohoutich zapasech whatever.. Allbody are friends here. Love it.

Dnes bylo na poradu dne potapeni na mistni vyhlasene lokalite. Po rannim zmatku, kdy nasmlouvana firma nejela (nedostatek lidi) jsme se prifarili k bande korejcu a bylo to super. Martin jen snorchloval a ja si dal dva ponory. Zajimava jeskyne v 32 metrech, hezke koraly a take plankton ve vode. Ovsem mezi velike zazitky patri setkani s morskou zelvou, tisici malymi sardinkami ktere delaji presne to same (staci machnout rukou a jste svedky uzasnych obrazcu) a predevsim pochovani si Nema v dlanich. Konecne jsem se odhodlal sahnout si na sasanku kde zije, kupodivu nezaha a Nemo se z ni da krasne jemne ‘vyhnat’ nahoru, rovnou do dlane

Po o jsme si zajeli do mesta vymenit penize, neb nejblizsi bankomat je 2h jizdy busem. Stavili jsme se na trhu na obed, delali tam same dobroty (viz foto). Ja osobne si dal polevku z nejakych divnych listu, do toho jsem vhodil ryzi a prikusoval chilli papricky. Dost dobry za sedm korun. A asi rozhodne lepsi nez ty paraty, ty jsem jedl v thai a nic extra.

(pokracovani minuleho prispevku)..
Pozitri si chceme pujcit motorky a trochu to tu omrknout.

Jinak trochu k cenam. Pivo (tretinka) asi 12 Kc, sedmicka burbonu 30 Kc (!!!), ubytko hodne kolisa 150 - 400 Kc, doprava mezi ostrovy 100 - 200, autobus 150 km ‘klima’ 150 kc, ‘dobytcak’ 50 kc, voda dvacku, kola 375ml za 4 kc, jidlo v letoviscich 80 Kc na ulici 20, atd. Takze to se da.

Pocasi mame uz super, dneska pekelny vedro a bez destu.

Jinak Filipinci jsou blazni do trech veci: do nas, do basketbalu (kose jsou fakt vsude) a do karaoke ktere hraje opravdu vsude. V anglictine. Coz je mimochodem jen potvrzeni toho, ze anglicky tu mluvi opravdu, ale opravdu kazdy, coz je super.

Tak uz me boli prst, tak ahoj z ostrova Cebu.

Zdravim z Moalboal. Mame za sebou zazitkove nudny presun z Boracay na Moalboal s prenocovanim v Liolio a San Carlos. Vzdycky jsme vecer nestihli tak o hodku lod a museli jsme tam prespat. Velika mesta celkem o nicem. Ovsem vizualne uzasna podivana zacla uz prejezdem ostrovu Negros a vyvrcholila na Cebu. Opravdu uzasna krajina, vsude neskutecne zelene, chatrci.. Cim vic na jih tim krasnejsi priroda a zajimavejsi lide. Sem uz moc turistu neprijede a tak jsme neustale stredem pozornosti, neustale se na nas smeji, mavaji, pokrikuji.. Velice rychle se do tech lidi zamilujete, je to fantasticke, kazdy jeden clovek je uzasny, kazdy vam ochotne a od srdce poradi a pomuze. Bezesporu tu strci do kapsy zbytek Asie a to vcetne moji oblibene Kambodze. Jinak bydlime na krasnem pobrezi v bambusove chatce za 200 Kc, k dispozici mame bazen, wifi (pisu z mobilu a cucam banana shake). Nejuzasnejsi je, ze tu nikdo neni, tak 10 (?) turistu, neuveritelny balsam na dusi. Zitra se jdu potapet na Pescador.

Konecne trochu slusnejsi pocasi na prozkoumani zdejsi plaze. Je lemovana promenadou palem, prodavaci bryli, hodinek, snorchlovani, potapeni, masazi, krevet, skutru, okruznich plaveb, kokosu, perel, mang, shejku, zmrzlin, ubytovani, tetovani, anglickych snidani, bananu, windsurfingu, nanuku, bot, plavek, pizz, zapalovacu, stastnych hodinek s pivem za 35 pesos, lobstru za 220 pesos / 100 gramu, naramku a tak vubec vseho co se da i neda prodat.

Ahoj z Filipin! Konecne jsem se dostal k PC tak par radek o tom co se zatim stalo.

(more…)